|
Kdo chce vyrábět či dovážet výrobky, musí zároveň znát všechna rizika spojená s jejich produkováním a užíváním i všechny technické a právní aspekty, která tato rizika omezují či odstraňují …
Pojem bezpečnosti
Je jedním z dominantních jakostních znaků produktu když se vztahuje nejen na výrobky, ale také na procesy a zjednodušeně lze konstatovat, že bezpečnost lze také chápat jako stav produktu, u něhož je při jeho užívání k předem stanovenému účelu riziko újmy uživatele eliminováno či omezeno na úroveň přijatelnou.
Legislativní dimenze „bezpečnosti produktu“
Je obsažena v řadě národních právních legislativních dokumentů i v podobě právně závazných požadavků včetně postupů prokazování jejich plnění, když na úrovni industriální je zpravidla součástí managementu jakosti či spolehlivosti.
Regulaci obecné bezpečnosti výrobku a právní regulaci spotřebitele tvoří u nás, kromě skutečně obecného právního prostředí v rámci Občanského zákoníku, zejména zákon 59/1998/Sb. o odpovědnosti za škody způsobené vadami výrobků a zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, a pokud lze pominout v tomto výčtu jednotlivé zákony pro vymezené výrobky ( m.j. léčiva, potraviny, …) či výrobky v určitých specifických oblastech (m.j. atomová energie pro mírové účely, …), je skutečně specifickou a základní výchozí normou pro harmonizované prostředí a účely mechanismů posuzování shody zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v aktuálním znění a zejména s touto normou související nařízení vlády pro výrobky z jednotlivých komodit a tento zákon je doplněn zákonem č. 102/2001 Sb. v aktuálním znění o obecné bezpečnosti výrobků, jako základní norma pro oblast neharmonizovanou.
Odpovědnost za bezpečnost výrobku
Zákon č. 22/1997 Sb. v aktuálním znění jednak nově pojmenoval právní úpravu bezpečného výrobku v duchu směrnice Rady č. 92/59/EHS a zároveň provedl nepřehlédnutelné „odstátnění odpovědnosti za bezpečnost výrobků“ přesunem odpovědnosti za bezpečnost výrobků od státu (viz původně dle zákona č. 30/1968 Sb.) na výrobce a dovozce, když zároveň prostřednictvím jednotlivých nařízení vlády zejména upravuje:
- způsoby stanovování technických požadavků na výrobky (v jednotlivých komoditách), které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek či prostředí (tzv. oprávněný zájem);
- práva a povinnosti subjektů, uvádějících na trh výrobky, které by mohly ohrozit oprávněný zájem;
- práva a povinnosti subjektů pověřených k činnostem normotvorným či se státním zkušebnictvím, když při specifickém posuzování bezpečnosti výrobků dle jejich povahy jsou zejména sledovány:
- vlastnosti výrobků, a to včetně jejich deklarované životnosti, složení, návodů na montáž, uvedení do provozu a užití včetně vymezení prostředí pro jejich užití, údržbu a jejich likvidaci, balení, atd. a to vše v národním, tedy českém jazyce;
- způsoby předvádění výrobku, jeho označení včetně jakýchkoli dalších údajů poskytnutých výrobcem;
- vymezení skupin uživatelů, které mohou být užitím výrobku vážně ohroženy (m.j. děti, ..);
- vlivy výrobku na výrobky další, lze-li předpokládat jejich společné užívání.
|
